Friday, January 22, 2016

Muslimové v okupované Evropě

Muslimové se v Evropě cítí podobně jako například Češi v německém Protektorátě. V obou případech považují zemi za dočasně okupovanou silnou nelegitimní moci. Podle toho jednají:

  • Nepatrná menšina se aktivně účastní odboje. Maji zahraniční podporu.
  • Větší menšina jim pomáhá, pokud jsou k tomu vyzvání.
  • Většina v principu souhlasí s cílem radikální menšiny (osvobození země od cizí nadvlády), i když ne vždy s násilnými metodami. Odboje se neúčastní, ale na druhé straně ani aktivně nekolaboruje. Někteří proto, že se boji. Jiní prostě neví, jak na to.
  • Menšina kolaboruje se systémem. Buď protože usoudila, že osvobození je daleko, nebo protože ji současné uspořádání vyhovuje.

Wednesday, January 20, 2016

Víra

Všechny argumenty věřících lidí se nakonec vždy redukují na dva:
  1. Musíte věřit těm naším nesmyslům, protože jinak budete věřit nějakým jiným nesmyslům.
  2. Chci aby to byla pravda, proto to musí být pravda.

V Kolíně nešlo o sexuální agresi

Obávám se, že se zcela zásadně pleteme v interpretaci Kolínských (a dalších) události. Uvažujeme o nich především jako o sexuální agresi a vysvětlujeme je sexuální deprivací muslimských mužů a jejich iluzemi o přístupnosti evropských žen. Sexuální motivace je tam jistě také. Ale hlavním cílem nebylo ty ženy znásilnit, ale ponížit. Kdyby je chtěli znásilnit, zatáhli by je někam do kouta a tam by to provedli. Oni je naopak úplně veřejně, všem na očích, ponižovali aby ukázali svoji nadřazenost. Nadřazenost mužů nad ženami, nadřazenost muslimů nad pohany a nadřazenost Arabů nad Evropany. Nesmíme zapomenout, že princip podřízenosti je jedním ze že základních principu muslimské kultury. Jde prostě o (snad podvědomou) snahu vnutit společnosti důvěrně známé a pro ně pochopitelně vzorce chování. Učinit společnost srozumitelnou.

Samozřejmě, že ve svém původním muslimském prostředí by za normálních okolností k takovým výstřelkům nedocházelo. Tam je totiž hierarchie jednoznačně definovaná a respektovaná. Není nutné ji neustále vynucovat.

Tuesday, January 19, 2016

Korán je vlastně jako Bible. Nebo ne ?

Množí se tvrzení, že Islám je vlastně skoro stejný jako Křesťanství a že obě tzv.Svaté Knihy, tedy Bible a Korán jsou si velice blízké.

Jistě, obě knihy jsou do značně míry mnohoznačné a dovolují různé, často si protiřečící výklady. Bez této vlastnosti by se ostatně nikdy nemohly stát základem světových náboženství. V obou se najdou krvežíznivé pasáže, v obou se najde vyzývání k míru. (Ovšem základem Křesťanství je především Nový Zákon, a v tom se ty agresivní pasáže hledají opravdu těžko.) Také je jisté, že obě knihy byly v minulosti využívány a zneužívány mnohým způsobem.

Obě knihy jsou samozřejmě sepsané lidmi své doby a poskytují jistou vizi světa. Ve skutečnost jsou ale obrazy světa podávané Novým Zákonem a Koránem diametrálně odlišné. Tři nejzákladnější zprávy Nového Zákona jsou osobní Svoboda (svobodná vůle), Rovnost mezi lidmi a mezilidská Láska. Idea svobodné vůle, zakotvená již ve Starém Zákoně, je pravděpodobně ten největší dar, který dala židovsko-křesťanská kultura lidstvu. Rovnost v Novém Zákoně často přechází až ve zjevné upřednostňování těch nejbídnějších. Nic takového v Koránu není. Svět popsaný Koránem je svět bezpodmínečné podřízenosti, jeho společnost je nezměnitelně hierarchická. Na Lásku, odpuštění a vykoupení v Koránu není místo.

Proto také Křesťanství zrodilo moderní humanismus, prostřednictvím reformace a paralelního osvícenectví. A v důsledku vedlo paradoxně ke (křesťanskému) ateismus. Islám nic takové nezrodil, protože jeho vize světa je radikálně odlišná.

Věřící lidé věří, že společnost byla formována jejich svatou knihou, že původ společných hodnot je v této knize. Nevěřící si naopak myslí, že kniha byla sepsána aby tyto hodnoty potvrdila a prosadila. Ve skutečnosti na tom ale moc nezáleží. Důležité je, že společnost je skutečně jakousi praktickou realizací svého základního mýtu, sepsaného ve svaté knize. A tak mezi základní hodnoty křesťanské společnosti patří svobodná vůle, rovnost a láska. A to i v případě, kdy společnost už svoji primární víru ztratila a stala se ateistickou. Naproti tomu mezi základní hodnoty islámské společnosti patří hierarchie a podřízenost. (Barbarské útoky muslimských mužů na ženy, v poslední době i v ulicích Evropy, jsou jen okrajově sexuálním jevem. Jde v prvé řadě o projev nadřazenosti. Cílem není ani tak sexuální uspokojení, jako potvrzení hierarchie, v tomto případě mezi muži a ženami.)

Skupinové společenské hodnoty mají nemírnou setrvačnost, jejich vývoj trvá mnoho generací, rychlá změna je nemožná. Noví obyvatelé Evropy se nezmění. Až na výjimky budou žít paralelně svůj život založený na hodnotách, se kterými přišli. V Evropě v důsledku toho vzniknou dvě, navzájem se nechápající a často nenávidějíci, komunity.

Thursday, January 14, 2016

New Europe

We have tried to construct a New Europe by denial of its foundation. And we are now surprised that this construction without foundation is falling apart as nothing holds it together.

Tuesday, January 12, 2016

Rozhovor

Mezi rozhovorem ve skutečném životě a rozhovorem zprostředkovaným médii či internetem je dramatický rozdíl. V přímé diskusi, kdy jsou partneři spolu, má většina lidí tendenci do jistě míry své názory korigovat a přiblížit názorům toho druhého. Každý je takovým malým Zeligem. To je nesporně vývojově úspěšná strategie. Skupiny, které byli schopné si své názory sjednotit, byly jistě v konkurenčním boji úspěšnější, než skupiny které se výrazně polarizovaly.

Diskuse se ale čím dál víc odehrávají zprostředkovaně, na internetu nebo v případě veřejných osobností prostřednictvím médií. A tady dochází k přesně opačnému jevu. Každý účastník se snaží tomu druhému oponovat, hledá v jeho stanovisku nejmenší záminku k útoku. Vedlejším efektem takové polarizace je radikalizace postojů všech účastníků. Postoje se nepřibližují, ale vzdalují. V prostředí internetu takový proces vede ke vzniku mononázorovych skupin, které se vnitřními interakcemi dále očišťují a fanatizují. Každý, byť jen mírně oponující názor, je ihned napaden, jeho nositel je ostrakizován a posléze vyštván. Vznikají tak skupiny vzájemně se podporujících fanatiků. A účastníci mají pocit, ten jejich názor je ten nejrozšířenější - s jiným se totiž postupně přestanou ve svých skupinách setkávat.

Sunday, January 10, 2016

Jak správné reagovat na zprávy o muslimském násilí

  1. Zpochybnit a odmítnout jako xenofobni propagandu. Koneckonců, kdo zná celou pravdu ?
  2. Upozornit, že i nemuslimové někdy páchají stejné činy. V případě atentátu je vždy možné využít Breivikuv případ.U znásilnění je nutné zdůraznit, že v Česku znásilňují hlavně Češi.
  3. Najít nějakého muslima, který příslušný čin nespáchal. Vhodným kandidátem je například jedinec, který zametl náměstí, který na stadión nepustil teroristu bez vstupenky, apod. V nouzi postačí i někdo, kdo se prostě na akci neúčastnil, i když by mohl.
  4. Znovu varovat, že událost bude jistě islamofobně zneužita. Takového varování nás zprošťuje nutnosti o události dále diskutovat.