Už dříve jsem si říkal, že když nefungují racionální argumenty, začne se s emocemi. Čekal jsem záplavu fotek nešťastných syrských děti před branami Evropy. Kampaň už opravdu začínala, a pravděpodobně by i pokračovala, ale objevila se velice dojemná fotka utonulého kurdského chlapce, která opravdu nikoho nemůže nechat bez emocí. Co na tom, že smrt tohoto chlapce s imigraci do Evropy nesouvisí, a na druhé straně existuj mnoho opravdu děsivých fotek dětí popravených muslimskými hrdlořezy v Sýrii. Ty fotky ale nejsou dostatečně kýčovité (kýč = dílo, jehož účelem není informovat ale vyvolávat emoce svoji symbolikou). A hlavně by bylo obtížné tvrdit, že za smrt těch dětí může Evropa.
Fotka Aylana Kurdi ale svůj účel splnila, protože nyní je možná každou námitku proti masové imigraci odmítnout s tím, že její autor je nelidský barbar, když ho nedojímá smrt malého chlapce.
No comments:
Post a Comment