Rozhovor

Mezi rozhovorem ve skutečném životě a rozhovorem zprostředkovaným médii či internetem je dramatický rozdíl. V přímé diskusi, kdy jsou partneři spolu, má většina lidí tendenci do jistě míry své názory korigovat a přiblížit názorům toho druhého. Každý je takovým malým Zeligem. To je nesporně vývojově úspěšná strategie. Skupiny, které byli schopné si své názory sjednotit, byly jistě v konkurenčním boji úspěšnější, než skupiny které se výrazně polarizovaly.

Diskuse se ale čím dál víc odehrávají zprostředkovaně, na internetu nebo v případě veřejných osobností prostřednictvím médií. A tady dochází k přesně opačnému jevu. Každý účastník se snaží tomu druhému oponovat, hledá v jeho stanovisku nejmenší záminku k útoku. Vedlejším efektem takové polarizace je radikalizace postojů všech účastníků. Postoje se nepřibližují, ale vzdalují. V prostředí internetu takový proces vede ke vzniku mononázorovych skupin, které se vnitřními interakcemi dále očišťují a fanatizují. Každý, byť jen mírně oponující názor, je ihned napaden, jeho nositel je ostrakizován a posléze vyštván. Vznikají tak skupiny vzájemně se podporujících fanatiků. A účastníci mají pocit, ten jejich názor je ten nejrozšířenější - s jiným se totiž postupně přestanou ve svých skupinách setkávat.